Browse By

Skutečnost Ježíšova vzkříšení

Přicházíme z toho světa, který je naplněn tolika bolavými věcmi, občerstvit se, posílit, načerpat u Pána Ježíše.

Papež Benedikt XVI. ve svém nedávném motu proprio o nové evangelizaci „Všude a stále“ zdůraznil, že základem tolika problémů dnešního světa je zapomínání na Boha. To vidíme: Čím víc jdou lidé životem mimo Boha, tím víc těch bolavých věcí ve světě je. A to se týká nejenom lidí mimo církev, ale i spousty lidí v církvi! Jak mohou zachovávat to, co Ježíš nám přinesl a k čemu nás vede, pokud k němu nemají vztah? A jak mohou mít k Ježíši vztah, když někteří třeba ani nevěří v Ježíšovo vzkříšení?!

Ježíšovo vzkříšení je středem křesťanské víry. Do tohoto středu se sbíhá vše, co bylo předtím (všechny náznaky a předpovědi vzkříšení) a z tohoto středu se rozbíhá vše, co bude potom (všechna setkání se vzkříšeným Ježíšem, život s Ježíšem, podle Ježíše, pro Ježíše – až do dnešní doby). A proto si dnes s Učící se církví máme vyprávět právě o Ježíšově vzkříšení.

Evangelia popisují 2 skutečnosti: prázdný Ježíšův hrob a pak všechna ta setkání vzkříšeného Ježíše s lidmi. Už i jen pokud jde o ten prázdný hrob, jedině vzkříšení jej logicky a úplně vysvětluje. Ten hrob byl hlídán římskými vojáky. A ti by si na stráži nedovolili usnout a už vůbec by vědomě nedovolili někomu odnést Ježíšovu mrtvolu. Ale není to jenom prázdný hrob! Vzkříšený Ježíš se setkával s lidmi. Jak jsme to slyšeli i v dnešním evangeliu, mohli si ověřit, že jeho tělo je skutečné, že nese stopy mučení a ukřižování, mohli se dotknout. Ježíš se po svém vzkříšení nejméně při deseti příležitostech ukázal lidem, dokonce i víc než 500 lidí najednou ho vidělo. Copak bychom si představit, že těch pár neučených apoštolů, kteří se v Jeruzalémě rozprchli, už jenom když byl Ježíš zajat, bez faktu Ježíšova vzkříšení a bez jeho moci by se mohli postavit proti celému světu a roznést evangelium, kde se dalo? Pro nás křesťany je Ježíšovo vzkříšení skutečným faktem a základem naší víry, základem vztahu k Ježíši.

Ale tady jde o víc! Vzkříšený Ježíš před svým nanebevstoupením jasně řekl: Já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa. Je s námi. Ne jako, ale doopravdy. Je s námi v bohoslužbě. Proto kněz na začátku každé mše svaté připomíná: „Pán s vámi!“ To není jenom přání. To je ujištění: Pán JE s vámi! Ježíš je s námi v jeho slově. Proto před četbou evangelia kněz znovu připomíná: „Pán s vámi!“ Ježíš je s námi v eucharistii, proto před proměňováním v prefaci kněz znovu ujišťuje: „Pán s vámi!“ Ale Ježíš chce být s námi i mimo bohoslužbu. Proto, než se rozejdeme, na konci mše svaté kněz opět připomíná: „Pán s vámi!“

Ano, Ježíš skutečně vstal a skutečně je s námi. Jak být s ním, to hezky připomíná opět papež Benedikt. Nabízí velmi jednoduchý recept, a to prostřednictvím pouhých tří kroků: účastí na nedělní mši svaté, kontaktem s Bohem na začátku i na konci dne v modlitbě a rozhodováním na základě Desatera:

„Co je podstatné? Podstatné je, nenechat nikdy neděli bez setkání se Vzkříšeným Kristem v eucharistii. To není přívažek, ale světlo celého týdne. Nikdy nezačínat a nekončit den bez alespoň kratičkého kontaktu s Bohem a na životní cestě sledovat ‚ukazatele cesty‘, podávané Bohem v Desateru.

Tak to je výzva dnešní mše svaté: Ježíš skutečně vstal. Tolik důkazů k tomu máme! On je s námi – živý, skutečný. Můžeme s ním žít vztah a ten vztah nám dá sílu zachovávat to, co nám přinesl a činit tak svět kolem nás krásnějším a snesitelnějším.