V dnešním žalmu zaznívají slova: Veleb, duše má Hospodina, vše, co je ve mně veleb jeho svaté jméno! Veleb, duše má, Hospodina a nezapomeň na žádné z jeho dobrodiní! Nejen prosit, ale také chválit, děkovat…

Velebit, chválit Boha – to je jedna z největších věcí, kterou je člověk schopen Boha oslavit. A je to také silná zbraň do našich životů. Vzpomínám si na jednoho člověka, který vyprávěl, že když na něho přišla třeba různá ta pokušení mládí, tak vzal kytaru a chválil Boha a říkal: „A ten Zlý se klidil!“ Sv. Faustyna Kowalská říká, že když duše chválí Boha, tak ďábel se třese a utíká až na dno pekla.

Samozřejmě zvláštní sílu má Boží chvála ve společenství – ať už ve společenství rodinném, farním. A zvláště pak Boží chvála při mši svaté.

Možná si vzpomínáte, jak jsem na začátku svého působení v naší farnosti říkal, jak moc mi záleží mj. i na kráse liturgie. Ke kráse liturgie a k síle Božích chval zvláštním způsobem může přispívat i chrámový sbor. Snad máme ještě v paměti účast chrámového sboru z Melče zde v naší farnosti v době vánoční. Vy sami jste říkali, že to bylo nádherné. Je krásné sledovat, jak třeba právě tato záležitost se v některých farnostech znovu obnovuje a probouzí.

Jednu zkušenost mám z Bolatic. Tam se sbor svého času rozpadl, měly být Vánoce, co teď? Tak jsem říkal mladým ze scholy: „Bude to na vás. Pozvěte třeba ještě pár nějakých svých vrstevníků nebo třeba rodiče a zkuste něco udělat.“ A oni to opravdu vzali za své a vznikl z toho nádherný sbor, který vesměs tvořili právě mládežníci a jejich rodiče. Nevěřil bych tomu, že něco takového může vzniknout.

Podobně v Melči: Tam už jsem chrámový sbor „zdědil“ a je to taky skoro neuvěřitelné. Jsou to tam farnosti pohraničního typu, věřících tam až tak moc není. A přece byli schopni dát dohromady asi 30-tičlenný chrámový sbor, který tvoří nejen lidé z Melče, ale i z dalších vesnic, které pod Melč patří. A ten sbor pak zpívá nejen v Melči, ale i v ostatních farnostech, odkud jsou členové a občas vyjede i někam jinam, třeba k nám.

Přiznám se, že chrámový sbor mi zatím v naší farnosti chybí. A jsem rád, že nejenom mně. Už delší čas jsme s p. varhaníkem a později i s pí učitelkou Bárou špekulovali, jak to udělat, abychom měli chrámový sbor i zde. A měl jsem velikou radost, když nezávisle na tom před 2 týdny přišel za mnou jeden z vás a řekl, že by v naší farnosti byl zájem chrámový sbor zase obnovit. Měl bych představu, že by to byl sbor opravdu celé naší farnosti, který by tvořili zájemci nejen z Pusté Polomi, ale i z ostatních vesnic, které do naší farnosti patří. Tento sbor by pak samozřejmě zpíval nejen v Polomi, ale právě také i v kaplích vesnic, ze kterých budou jeho členové. Chtěl bych moc pozvat vás, kteří jste tvořili chrámový sbor nebo sbory v kaplích za bývalých dob. Pozvěte i své přátelé, mnozí jsou už třeba na zaslouženém odpočinku a možná se doma i docela nudí a rádi by měli nějaké společenství, ve kterém by mohli udělat něco hezkého a užitečného. Ale chci pozvat zvláště také mladé. Slyšel jsem o mladých, kteří kdysi tvořili scholu a dnes už jsou ženatí a vdaní, mají své rodiny. Moc vás zvu – pojďme se vrátit ke zpěvu, tentokrát do chrámového sboru. Pozvěte i své bývalé kolegy nebo současné přátelé. Moc zvu i starší mládež. Pozvěte i svoje vrstevníky, svoje rodiče, zkuste oslovit nové členy. Repertoár písní bychom pak rádi vybírali nejen ze starých kvalitních věcí, ale také z nových zpěvů. Zatím bychom zpívali na velké svátky a bude-li nadšení, pak třeba i něco navíc. Nacvičovat se bude v teple na faře. První schůzka bude v pátek 4. března v 19.00 hodin na faře.

P. Josef Olejník říkával, že mše svatá je největší událost ve vesmíru, a proto musíme do ní vložit to nejlepší, co v nás je. Vložme to nejlepší i my v naší farnosti. Věřím, že na to máme. Moc o to prosím. A moc se na to těším. Ať naše liturgie je zase krásnější. Ať i chrámovým sborem velebíme a chválíme Pána a ten Zlý ať se třese!