Většina z vás asi dobře zná tu říkanku: Byl jeden domeček, v tom domečku stoleček, na stolečku mistička, v té mističce rybička… My křesťané to můžeme říci podobně: Naší ústavou je Bible, její velmi důležitou částí jsou evangelia, velmi důležitou částí evangelia je Horská řeč Pána Ježíše a perlou jeho Horské řeči jsou blahoslavenství, která jsme právě před chvílí slyšeli.

To slovo „blahoslavený“ znamená „šťastný“. Pán Bůh vložil touhu po štěstí do každého lidského srdce. Není nikdo, kdo by chtěl být nešťastný. Ta touha po štěstí je v každém lidském srdci. Ale ne každá cesta ke skutečnému štěstí vede. I alkoholik sahá po flašce, protože chce být šťastný. Ale ta cesta ke štěstí nevede. I narkoman sahá po droze, protože chce být šťastný. Ta cesta ale ke štěstí nevede. Můžeme to říct všeobecně: Lidé sahají po hříchu, protože chtějí být šťastní. Ta cesta ale ke štěstí nevede – aspoň ne k trvalému štěstí.

Pán Ježíš jako cestu ke štěstí ukazuje blahoslavenství. Ukazuje blahoslavenství jako cestu k tomu dokonalému štěstí, které budeme mít v nebi, ale ukazuje i blahoslavenství jako cestu ke štěstí a k dobru člověka už tady na zemi.

Blahoslavení chudí v duchu… Chudí v duchu nejsou blázni. Chudý v duchu je ten, kdo nestaví na sobě, kdo ví, že Boha potřebuje. Jak je šťastný člověk, který ví, že nemusí jít životem jen svými silami!

Blahoslavení plačící… Pán Ježíš na Křížové cestě říká: „Plačte nad sebou a nad svými dětmi!“ Jak je šťastný člověk, který – ať už v přeneseném smyslu slova nebo doslova pláče nad svými hříchy! Proč je šťastný? No protože když ho jeho hříchy bolí, tak se do nich tak snadno nenaveze a ušetří si hodně bolestí.

Blahoslavení tiší… Koho máme raději? Ty, kdo mají „široké lokty“ nebo právě takové obyčejné, ale dobré lidi?

Blahoslavení, kdo lační a žízní po spravedlnosti… Víme dobře, jak už děti dokážou těžko nést nespravedlnost. Spravedlnost je dalším velkým plus pro nás.

Blahoslavení milosrdní… Jak lidé mají rádi milosrdné, soucitné lidi!

Blahoslavení čistého srdce… Jak člověk, který nemá srdce zakalené hříchem, dokáže vnímat i jemné věci, okolnosti, skutečnosti, které druzí nevidí!

Blahoslavení tvůrci pokoje… Jak je šťastný člověk, kterým nelomcuje pokušení nenávisti, jak je šťastný člověk, jehož srdce je větší, než lidská zloba, který se lidskou zlobou neužírá, ale dopřeje si tu radost všecko utopit v odpuštění, jako to dělal Ježíš.

Blahoslavení pronásledovaní, tupení – ať už pro spravedlnost nebo pro Boha a pro život z víry… Jak je šťastný a svobodný člověk, který je nad tím vším, kterému nikdo neohne hřbet.

Blahoslavenství jsou cestou ke štěstí – ke štěstí tady na zemi i na věčnosti. Ovšem vědět nestačí. Americký prezident Truman kdysi řekl: „Kdyby se celý svět řídil zásadami Horského kázání, stal by se rájem.“ Byl to ovšem právě prezident Truman, který poprvé použil atomovou zbraň.

Blahoslavenství jsou cestou ke štěstí – ke štěstí tady na zemi i na věčnosti. My už víme. Klademe si otázku: Jak odpovím já?