Browse By

Dobrý Bůh a zlo

První čtení dnešní neděle vypravuje o tom, že Bůh miluje všechno, co je. Někdy by o tom člověk mohl zapochybovat, zvlášť když se ve světě nebo i ve svém osobním životě setká s různým zlem. Kolikrát už zazněla otázka: „Kdyby Bůh byl, jak by se na to mohl dívat?“

S mládežníky v náboženství teď taky právě probíráme otázku, proč je ve světě zlo. Udělal jsem s mladými zase takový pokus: Nechal jsem je na volný list papíru pod sebe vyjmenovat různá zla, která se děla v dějinách, která se odehrávají v přítomnosti, různá zla, o kterých se dovídají ze sdělovacích prostředků, nebo třeba zla, která ti mladí zažili „na vlastní kůži“. A mladí psali: války, nemoci, hádky, záplavy, krádeže, úmrtí, šikana, mučení, pomluvy, drogy, alkohol, hladomor, týrání, dopravní nehody, terorismus, mafie, rozvody, závislosti, výsměch, světová krize, atd. A když to ti mladí takhle napsali, tak dostali druhý úkol: Vedle každého zla, které uvedli, měli napsat písmeno B nebo písmeno Č – podle toho, jestli si myslí, že za to konkrétní zlo může Bůh anebo člověk. Chtěl jsem jim tak ukázat, že i oni sami vlastně připouštějí, že za většinu zla ve světě může člověk. A budu s nimi ještě diskutovat i nad zly, o nichž si myslí, že za ně může Bůh. Někdo řekne: „Za záplavy může Bůh!“ A ono to tak není. Když lidé vykácejí rovníkové pralesy a „rozfofrují“ přírodu, pak se nesmí divit, že jim ta příroda nebude sloužit. Samozřejmě, že se to neprojeví zrovna nad dvorkem toho, kdo přírodu ničí, ale projeví se to třeba právě někde na druhém konci zeměkoule. Nebo hladomor ve světě: Jestliže pár procent obyvatel zeměkoule rozežraně spotřebuje většinu přírodního bohatství, jestliže se vynakládají miliardové náklady na zbrojení, na výzkumy vesmíru a kdo ví, na co všecko, samozřejmě, že to někde bude chybět! I tady platí: Není dobré Pánu Bohu „házet všechno na krk“.

Někdo možná řekne: „A proč tomu Bůh nezabrání? Jak se na to může dívat? Copak by tomu Bůh nemohl zabránit?“ Odpověď je jednoduchá: Ano, Bůh by tomu opravdu zabránit mohl. Jediný úkon jeho vůle by stačil na to, aby ve světě skončily všechny války, všechno násilí, všecek hladomor, všecko zlo. A to by Bůh mohl udělat dvojím způsobem: Buď by musel neposlušného člověka zlikvidovat anebo by mu musel vzít svobodnou vůli a udělat si z něj loutku.

Bůh nechce ani jedno z toho. Tak jako rodiče nezabijí neposlušné děti a nenechají si jenom ty hodné, tak ani Bůh nechce zlo ničit silou. A nevezme člověku ani svobodnou vůli. Bůh nechce loutky, naprogramované automaty, které by jej v pravidelných intervalech objímaly, Bůh chce svobodné lidské ANO. My bychom taky nestáli o stroj, který by nás v pravidelných intervalech objímal. Toužíme po objetí z lásky. Tak i Bůh.

Bůh není příčinou zla, ale zlo dopouští, protože respektuje svobodu svého tvora.

Jednou ovšem tu naši člověčí svobodu přijde vyúčtovat, bude se ptát, zda-li jsme tu svobodu VY-užívali nebo ZNE-užívali.

Kéž v tom účtování obstojíme. Kéž to nejsme my, kvůli kterým by druhým lidem hořknul život. Kéž svoji svobodu zaměřujeme jenom k dobrým a krásným věcem, které ovšem také v tom dobrém smyslu slova mívají daleký dosah…