Historie naši obce, potažmo i naši farnosti, se začíná psát před 766 léty, tj. v roce 1238 za vlády Václava I. v Čechách a markraběte Přemysla na Moravě. Když říkáme „začíná se psát“, tak tím myslíme opravdu písemný historický doklad, v němž markrabě Přemysl dává v léno obec Pustou Polom benediktinskému klášteru Hradisko u Olomouce. Je pravděpodobné (nelze to však listinně dokázat), že už tehdy zde stal dřevěný farní kostel sv. Martina. Jistotu, že zde byla farnost pro široké okolí, máme až v roce 1276. Listina vznikla v Olomouci, v souvislosti se sporem mezi Budislavem z Lubojat a knězem Budišem, jenž byl opatem benediktinského kláštera Hradisko u Olomouce.

Toto a ještě mnoho jiných historických událostí a zajímavosti si můžeme přečíst v brožure, kterou vydal MNV Pustá Polom v r. 1988 u příležitosti 750 let obce Pustá Polom. My se dnes ale nechceme zabývat historií obce, ale novější historií farnosti. V letošním roce si totiž připomínáme dvousté výročí vybudování a posvěcení našeho farního kostela sv. Martina. Chceme Vám poskytnout některé nejdůležitější a nejzajímavější fakta, která jsme vyčetli z farní kroniky.

Kronika jak se domníváme byla podrobněji vedena od r. 1777, kdy byla postavena nová farní budova. Údaje před tímto rokem jsou jen kusé a omezují se na výčet zde působících farářů od r. 1656.

Stavba kostela, fary

Ale vraťme se již k historii našeho kostela.

Dne 17.5.1776 přichází do ještě dřevěné přízemní fary P. Johan Umlauf narozený v Biskupcích. V té době byl i kostel sv. Martina ještě dřevěný. (Škoda, že se nezachovala žádná kresba nebo obrázek podoby předchůdce dnešního kostela.) Hned následujícího roku 1777  se začalo se stavbou  nové farní budovy o jednom poschodí z pevných materiálů. Hotové výdaje činily 1322 fl. (zlatých), přičemž všechen materiál daroval Parton Quido, svobodný pán z Kalkreutu a pán v Kyjovicích – píše se v kronice.

V r. 1803 se začalo se stavbou nového kostela. Stavba byla financována ze 2/3 prostředků svobod. Pána Quida z Kalkreutu a z 1/3 hrabětem Larischem z Mönnichu a hrabětem Wltschekem a dále z příspěvků přifařených obcí Hlubočec, Podvihov a Budišovice. Celkové náklady na stavbu činily 7353 fl. Kostel v hrubé stavby byl téměř celý zastřešen, když v den sv. Martina 11. listopadu zachvátil celou střešní konstrukci požár. Shořelo vše co bylo dřevěné. Hned po požáru se započalo s obnovou střešní konstrukce. Ukončení stavby se opozdilo a v následujícím roce1804 byla stavba kostela ukončena a kostel slavnostně vysvěcen. Kronika neuvádí ani kterého dne se tak stalo, ani jméno světitele. Lze se domnívat, že se tak stalo na den sv. Martina r. 1804.

Kostel byl vybudován v rozměrech: délka 14 klafterů, šířka 5 klafterů a výška 6 klafterů se 4 klenbami (1 klafter=vídeňský sáh=1,77 m). Teprve r. 1830 byl pořízen oltářní obraz sv. Martina. Namaloval jej akademický malíř Johan Gebhardl v Brna za celkovou sumu 200 fl.

V kronice jsou dále dosti podrobně popisovány zajímavé události, které nelze popisovat tak podrobně jak jsou zaznamenány. Proto uvádíme jen heslovitě jejich průběh a data:

Těžkosti 19. století

V r. 1813 přichází do Pusté Polomi P. Simon Lamla z Komárova u Opavy. Byl ustanoven jako kooperátor s úkolem pomáhat P. Umlaufovi. Po jeho smrti 4.12.1819 je P. Lamla 16.2.1820 instalován biskupem jako farář.

r. 1822-23 – Odjezd mnoha rodin z P. Polomi, Kyjovic, Těškovic, Hlubočce a Podvihova do maďarské krajiny Banat za vidinou lepšího života. Celá tato anabáze skončila tragicky.

r. 1823 – výskyt a epidemie spálové horečky, na niž zemřelo 9 obyvatel P. Polomi. Pouze několik domů bylo této epidemie uchráněno.

10.4.1830 – P. Polom postihla obrovská průtrž mračen s krupobitím a nadělala obrovské škody na mnoho let.

9.8.1833 – přijel arcibiskup olomoucký Ferdinand Maria z hrabství Chotek s četným doprovodem, aby provedl generální visitaci v kostele a ve škole. Současně udělil 500 farníkům biřmování. S visitací byl spokojen.

r. 1833 – přinesl velmi nepříznivé počasí (na jaře velké sucho, pak neustálý déšť). V našich obcích nastal hlad a ke všemu v říjnu vypukl ještě mor hovězího dobytka.

r. 1834 – opět nepříznivé počasí (nejsušší léto)

8.5.1834 – vyhořela kaple v Podvihově. Nově byla postavena v r. 1835-41.

15.3.1835 – ztratily se dvě malé děti z Kyjovic (chlapec 2 a půl roku, děvče 3 roky). Celá obce byla vzhůru a všichni pomáhali hledat – ale marně. Vše dopadlo dobře – děti byly nalezeny napolo zmrzlé.

15.8.1841 – hrabě Artur von Königsbrunn měl svou primici v zámecké kapli v Kyjovicích. Primice byla v kapli proto, aby se ji mohl zúčastnit již velmi zesláblý hrabě Ernst von Falkenheim, který byl strýcem primicianta. O týden později, 22.8.1841, se primice konala v pustopolomském kostele za účasti velkého množství lidí.

29.8.1841 – zemřel urozený pán Ernst August hrabě von Falkenheim ve věku 88 let. Je pochován v Pusté Polomi, vedle kněžských hrobů. Po jeho smrti nastoupil k řízeni jeho syn Theodor, hrabě von Falkenheim.

srpen 1849 – vypukla epidemie cholery. Byla sem zavlečena dvěma sestrami z Rakouska. Následně na tuto nemoc zemřelo v P. Polomi 13. osob, v Kyjovicích 5 osob a v Těškovicích 1 osoba. Byl to důsledek bídy a hladu z předchozích neúrodných let.

12.10.1855 – zemřel na rakovinu P. Simon Lamla. Bylo to velká rána pro farnost, neboť se těšil lásce a přátelství svých spoluobčanů. Byl to neobyčejně moudrý a chytrý muž, štědrý mecenáš těch nejchudších.

19.12.1855 – na opuštěnou faru přichází P. František Neisser ze Smolkova.

1856 – Další léta byla velmi neúrodná – bylo velké sucho a lidé trpěli nedostatkem.

r. 1858 – byl poznamenán velkými živelnými katastrofami. 1.5. v Hlubočci vypukl strašlivý požár který zničil půl vesnice a v prudkém vichru se rozšířil na okolní lesy. 6 týdnů poté zničil mnoho domů také požár v Těškovicích, kde navíc vyhořel celý zemědělský statek hraběte Falkenheima.

5.8.1863 – vypukl obrovský požár v Pusté Polomi, pohltil 39 domů. Požár byl o to krutější, že zničil i veškerou úrodu, protože už bylo po žních.

V létech 1852-1893 za působení  P. Neissera byly postaveny v okolních obcích kaple. Začalo se v Kyjovicích v letech 1850-53, r. 1866 byla vysvěcena kaple v Těškovicích, r. 1873 v Budišovicích a r. 1893 v Hlubočci.  Šlo o kaple dřevěné, které byly v pozdějších letech přebudovány na zděné.

4.5.1882 – zemřel P. Fr. Neisser, jako obět svého povolání. Nakazil se při zaopatřování v Kyjovicích skvrnitým tyfem a této nemoci podlehl. Je pochován na hřbitově v P. Polomi.

Na podzim r. 1882 přichází nový farář P. Jan Šamárek, do to doby farář pustějovský. Za jeho působení se udály mnohé opravy, při nichž mu velmi účinně pomáhal jaho kooperátor P. Vincenc Palkovský. V kostele byla pořízena nová dlažba, socha P. Marie Lurdské, kterou pro kostel koupila paní Marianina Plenárová z Hlubočce (byla instalována na krmáš 1885), dále oltář Nejsvětějšího Srdce Páně (stál 100 zlatých) a sochy sv. Josefa a Panny Marie u hlavního oltáře (byly darovány patronem hrabětem Bedřichem von Stolberg-Stolberg). V té době také P. Šamárek nechal pořídit nový hlavní oltář a křtitelnici. V r. 1899 dal namalovat obrazy – novou křížovou cestu – které byly zasazeny do starých rámů z r. 1852. Všechno slouží svému účelu dodnes.

Nové stavby v novém století

25.7.1900 zemřel P. Jan Šamárek – byl zde pochován do kněžských hrobů.

21.11.1900 – na faru přichází nový farář P. Josef Knaibl, rodák z Bílka, farnost Cholín u Litovle. Zanedbaná fara i hospodářské budovy byly hned příštího roku opraveny nákladem farářovým i farníků. R. 1902 byla postavena nová kůlna a nad ní sýpka (dnešní garáž). Téhož roku byla zvýšena sakristie na 1. patro, kde vznikla místnost pro uschování kostelních rouch.

14.6.1903 – byly posvěceny nové varhany. Byly vyrobeny firmou Karel Neusser v Novém Jičíně za cenu 2180 zl. rakouské měny. V témž roce byly zahájeny stavby nových škol v Kyjovicích a v Hlubočci. Školy byly dokončeny v r. 1904 a zároveň posvěceny 3.7.1904 v Hlubočci a 21.8.1904 v Kyjovicích.

r. 1904 – po velikonočních svátcích se konaly sv. misie, které trvaly 14 dnů a zúčastnilo se jich 2700 komunikantů z celého okolí.

3.10.1904 – zemřel hrabě Bedřich Stolberg-Stolberg. Pohřeb se konal v Prusku, v Brustawe.

6.8.1905 – přihnala se silná bouře s prudkým lijákem, který poničil obilí. V Podvihově blesk zabil 3 rezervisty – vojáky, kteří se vraceli z dovolené.

r. 1905 byl náš farní kostel vymalován a pozlacen a jak praví kronika: „přestal býti po dlouhé době popelkou mezi vůkolními chrámy Páně.“ Kopule byly provedeny v malbách kaseinových, stěny v barvách olejových. Malbu i pozlacování provedl Albín Janda a syn z Velkého Meziříčí. Práce stála 200 Korun. Farář – rozumí se P. Knaibl – chodil sám po dědinách od čísla k číslu a vybíral. Je zde podrobně vypsáno, od koho a kolik vybral. Zde bych si dovolil citovat přesné znění z kroniky: „Pěkná sumička byla složena našími chudobnými lidm;  a jak rád každý dával! Do mnohých stavení jsem se neodvážil vkročiti. Nebudu obtěžovati lidi, kteří svou chudobou bez toho jsou až příliš obtíženi, jsem si myslel, ale co se často nestalo! Přiběhli za mnou: Čemu velebný pane též u nás se nězastavili? Já též chci něco dát na náš kosteliček, a dali na pohled maličkost, která před P. Bohem platila jisto asi tolik co vdovin groš.“

r. 1906 – přispěním dvou dobrodinců byla pozlacena kostelní monstrance a dva mešní kalichy. V témže roce byly do kostela pořízena za 223 K kokosové koberce, které se velmi osvědčily. Byla také pořízena nová lampa pro věčné světlo s guilonových aparátem. Zaplatil ho dobrodinec za 130 K.

r. 1907 – učinili těškovičtí občané důležité krok k samostatné duchovní správě. Požádali olomouckého arcibiskupa o povolení a bylo jim vyhověno. Od Nové roku 1908 nastoupil P. Antonín Ryšavý do Těškovic jako farář.

r. 1908 – v našem děkanství se konala generální visitace. 19.5.1908 přijel arcibiskup Fraut. Bauer do Pusté Polomi. Byl přivítán farářem, učitelstvem a představenými obce. 20. května byla vlastní visitace – zkouška dětí a odpoledne biřmování. V kronice je o tom zápis s vlastnoručním podpisem arcibiskupa.

r. 1909 – provedena přestavba věže našeho kostela. Stará věž byla nízká kopulovitého tvaru a byla pokryta velmi špatných „kamením“, – rozumí se břidlicí. Výsledkem toho na mnohých místech zatékalo. Stará věž byla tedy stržena, nová věž zvýšena o 1 m, opatřena většími ciferníky a nová dřevěná konstrukce dostala dnešní jehlanovitý tvar. Byla pokryta měděným plechem. Téhož roku a částečně následujícího roku byla pořízena nová okna z katedrálního skla od firmy Škardo z Brna. Ještě v r. 1909 bylo zahájeno trubkování (drenážování neboli meliorizace) farských pozemků.

r. 1910 – pro nedostatek čeledínů bylo nutno farské pozemky pronajímat. Téhož roku byla na farské zahradě (u hlavní cesty) postavena kaple pro Boží Tělo. Financovali ji dobrodinci.

r. 1911 – velmi suchý rok. V kronice se píše, že o vodu byla velká potíž. Skoro celá dědina jezdila pro vodu do Hájiskového potoka.

r. 1912 – na jaře bylo úplné zatmění Slunce Bylo po celý rok abnormálně mokré počasí. Mnoha úroda obilí z otav úplně shnila na polích.

5.4.1913 – zemřel děkan P. Theodor Stodůlka – farář v Březové.

Roky 1914-1919 jsou bez zápisu – pravděpodobně z důvodu 1. světové války.

r. 1920 v září odchází P. Emanuel Spisa, do té doby kooperátor v P. Polomi, jako administrátor do Těškovic. Na jeho místo v P. Polomi nastupuje P. Josef Bašný, do té doby kooperátor v Hrabyni.

1.11.1925 – byla slavnostně posvěceny vldp. Vendelínem Obrtelem dva nové zvony. Velký zvon „Sv. Martin“ vážil 440 kg a prostřední zvon „Immaculata“ 320 kg. Dodala zvonařská firma Herold z Chomutova, za obnos 22 800 Kč.

1.5.1928 – odešel do trvalé výslužby vldp. Josef Josef Knaibl po téměř 30letém pobytu v P. Polomi. Kronika vypočítává jeho zásluhy a naši farnost. Citace z kroniky. „Jak tiše žil a pracoval, tak tiše na počátku května opouštěl své dlouholeté působiště, rozloučiv se krátce a tklivě v neděli před svým odjezdem se všemi farníky. Odjel do své rodné vísky Bílsko u Litovle.“

1.7.1928 – nastupuje svůj úřad nový farář, dosavadní kooperátor, P. Josef Bašný

8.7.1928 – byla konána v kostele primice P. Mikuláše Šindeláře. Po prázdninách odchází na místo kooperátora ve Zlíně.

Stavba kaple v Kyjovicích

25.8.1929 – byl posvěcen P. Josefem Bašným nový zvon pro novou kapli v Kyjovicích. Zvon daroval pan Josef Krčmář, rolník z Kyjovic.

počátkem září 1929 byla dokončena stavba nové kaple v Kyjovicích

15.9.1929 – kaple v Kyjovicích byla vysvěcena světícím biskupem olomouckým Dr. Josefem  Schinzelem. Tentýž den byl také posvěcen i nový hřbitov v Kyjovicích a uděleno biřmování (800 biřmovanců z celé farnosti).

r. 1930 – svěcení křížů: Seidlerův kříž u Hlubočce, Jarolímův v Podvihově a posvěcení křížové cesty v Kyjovicích.

Do kostela i na faru byl zaveden elektrický proud. Provedla firma Nedvídek z Ostravy Zábřehu za 6809.50 Kč. Poprvé elektrické osvětlení zazářilo 15.11.1930.

3.5.1931 – P. Josef Bašný posvětil dvě nové dřevěné sochy P. Marie a Božského Srdce Páně v kapli v Kyjovicích

18.7.1931 – byl odstraněn chatrný dřevěný kříž „Pracných“ na silnici z Hlubočce do Jakubčovic a nahrazen novým. Posvětil jej P. Bašný. V červenci odchází P. Bílek do Velké Polomi (v Pusté Polomi byl od roku 1929), Na jeho místo nastupuje P. Jindřich Deneš, kooperátor z Jalubí, rodák z Pivína na Moravě.

1.-4.12.1931 – byly uspořádány exercicie pro děvuchy a ženy z Kyjovic a okolí v zámecké kapli v Kyjovicích. V r. 1931 se narodilo ve farnosti 93 dětí, zemřelo 39 osob, svateb bylo 26. Uvádím jen pro srovnání s dnešní dobou.

19.5.-30.5.1932 – v P. Polomi se uskutečnily misie. Po jejich skončení byl posvěcen kříž v předsíni chrámu a nesen vesnicí zpět do kostela. V témže roce se opravovala omítka jak fasádní, tak vnitřní v kostele i na faře. Kostel byl nově vymalován, sochy i oltáře nově zlaceny, pořízena kazatelna. Staré zábradlí kolem oltáře bylo odstraněno a nahrazeno novým, dubovomodřínovým. Byly vyměněny rámy křížové cesty a ta byla osvětlena. Na tyto opravy byla provedena sbírka nejen v P. Polomi, ale i po okolních obcích. Rolník z P. Polomi p. Theodor Ryboň zakoupil u firmy Nedvídek ze Zábřeha n/O nový křišťálový lustr za 4000 Kč. Všechny tyto opravy jsou v kronice vyčísleny v Kč a vyjmenováni dárci, ale není možné je zde všechny uvádět.

září 1932 – P. Jindřich Deneš odchází na nové místo do Kateřinek

5.7.1934 – na kněze byl vysvěcen jáhen Alois Kupka. 8.7.1934 se v Pusté Polomi konala slavná primice. Od 1.8.1934 byl ustanoven kooperátorem v Želechovicích u Zlína.

13.8.1934 – do P. Polomi nastoupil jako kooperátor novosvěcenec František Todt z Ježova.

v září 1936 začala stavba kláštera. Téměř na dvou stranách v kronice je popisován její průběh, těžkosti a zlomy, které nastaly v průběhu stavby. Jsou zde popisována přesuny majetku i pěnz, uváděni aktéři jiné zajímavosti, které zde nelze uvádět. Po všech peripetiích sestry premonstrátky ze Svatého Kopečka u Olomouce dokončily stavbu, která měla sloužit jako útulek pro děti a staré občany.

1.11.1936 – na svůj farářský úřad rezignoval P. Josef Bašný a odešel na zdravotní dovolenou a pak nastoupil na nové místo ve Chvojově u Střílek. Po něm nastoupil jako administrátor P. František Todt.

18.4.1937 – byl instalován za faráře v Pusté Polomi P. Vojtěch Bílek, kaplan z Velké Polomi. Zároveň byl odvolán administrátor Todt do Kobeřic za správce fary po zemřelém faráři Zlotým. V říjnu téhož roku byla dostavěna a posvěcena klášterní budova sester premonstrátek. Světitelem byl dr. Josef Hlouch z Olomouce, tehdy profesor bohoslovecké fakulty.

25.7.1937 – přichází do P. Polomi P. František Navrátil, rodák Radslaviček u Vyškova, coby kooperátor.

3.7.1937 byla slavena v pustopolomském chrámě primiční mše sv. P. Bedřicha Bohdala z Hlubočce. Protože studoval v Českých Budějovicích, vrátil se zpátky do této diecéze – konkrétně do Kamenice nad Lípou.

2. světová válka

10.10.1938 – zdejší kraj byl obsazen německým vojskem a připadl k tzv. Sudetenland – tím pádem k Německé říši.

23.9.1940 – ve farním chrámu bylo biřmování. Udělil ho světící biskup Josef Schinzel.

12. a 13.2.1942 byly sundány a odvezeny 2 zvony – větší „Martin“ (váha 440 kg) a menší „Immaculata“ (váha 320 kg; je tomu věnována celá strana v kronice). Starý zvon „Brigidius“ z r. 1644 byl pro třistaleté stáří zachráněn.

Celé další dvě strany jsou věnovány událostem po dobu války a německé okupace. Píše se tam o přeletech a bombardování území naši farnosti, o obětech na životech civilních obyvatel, o americkém důstojníkovi Horwathu Smidtovi – pilotovi, který zahynul u Kyjovic, o tom, v jakém rozsahu byl škody na farním kostele a faře.

28.4.1945 – Pustá Polom byla osvobozena (3. horského sboru 50. sovětské armády) při slavné ostravské operaci. Padlo 18 sovětských vojáků, 27 podlehlo zranění. Na jejich památku byl vybudován pomník, dnes stojí před školou.

K této situaci se váže i pozoruhodná událost popisovaná v kronice: „Němci ustupovali přes naši vesnici a zastavili před farou a nechali auto s municí ve dvoře fary. Na zákrok faráře Bílka odvezli auto s municí a za krátký čas padla bomba právě na to místo, kde dříve stálo auto.“ Kráter po bombě měl přes 6 metrů.

Na kostele a faře válka zanechala značné škody. Kostel měl poškozen střechu a omítku, věž  dostala 7 zásahů z děla, protože zde měli Němci pozorovatelnu. Oprava pak stála 670 tisíc Kčs, většinu však přispěli sami farníci a jiní dobrodinci. Při druhé generální opravě roku 1945 až 1946 bylo v báni věže nalezeno kovové pouzdro s pamětním spisem P. Josefa Knaibla spolu s mincemi z let 1804 a taktéž z roku 1908. Vše bylo vloženo do nové mosazné schránky a doplněno pamětní zprávou faráře Vojtěcha Bílka a tehdejšími penězi.