Některá data z historie kostela

Dne 17. května 1776 přichází do ještě dřevěné přízemní fary P. Johan Umlauf narozený v Biskupcích. V té době byl i kostel sv. Martina ještě dřevěný. (Škoda, že se nezachovala žádná kresba nebo obrázek podoby předchůdce dnešního kostela.) O rok později se pilně pracovalo na stavbě zděné farní budovy.

V r. 1803 se začalo se stavbou nového kostela. Stavba byla financována ze 2/3 prostředků svobodného pána Quida z Kalkreutu a z 1/3 hrabětem Larischem z Mönnichu a hrabětem Wltschekem a dále z příspěvků přifařených obcí Hlubočec, Podvihov a Budišovice. Celkové náklady na stavbu činily 7353 fl. (zlatých). Kostel byl v hrubé stavbě téměř celý zastřešen, když v den sv. Martina zachvátil celou střešní konstrukci požár. Shořelo vše co bylo dřevěné. Hned po požáru se započalo s obnovou střešní konstrukce. Stavba se opozdila, ale v následujícím roce 1804 byla ukončena a kostel slavnostně vysvěcen. Kronika neuvádí, kterého dne se tak stalo, lze se ale domnívat, že se tak stalo na den sv. Martina, 11. listopadu 1804.

Kostel byl vybudován v rozměrech: délka 14 klafterů, šířka 5 klafterů a výška 6 klafterů (1 klafter = vídeňský sáh = 1,77 m) se 4 klenbami. V této podobě stál až do roku 1909, kdy byla provedena generální oprava do té doby nízké věže kopulovitého tvaru a kamenné střechy. Na věž přišly nové hodiny, a protože staré číselníky byly malé, věž se musela upravit. Dostala tvar štíhlého jehlanu, byla o 1 metr zvýšena a vsazen ciferník o průměru 1,5 metru. Krytí věže pak bylo z měděného plechu. Patronem a štědrým dárcem celé opravy byl urozený pán Bedřich hrabě ze Stollberg-Stollbergů, statkář v Kyjovicích.

Na fotografii je stav právě z roku 1909. Už je vidět připravující se lešení. Všimněte si také zvýšené zákristie (rekonstrukce zakristie – viz rok 1901).

Průběžné opravy a doplňování interiéru i exteriéru

V r. 1830 byl pořízen oltářní obraz sv. Martina. Namaloval jej akademický malíř Johan Gebhardl v Brna za celkovou sumu 200 fl.

Po příchodu P. Jana Čamarka v r. 1882 byla v kostele pořízena nová dlažba, socha P. Marie Lurdské, oltář Nejsvětějšího Srdce Páně a sochy sv. Josefa a Panny Marie u hlavního oltáře. P. Čamarek nechal také pořídit nový hlavní oltář a křtitelnici. V r. 1899 dal namalovat obrazy – novou křížovou cestu – které byly zasazeny do starých rámů z r. 1852. Všechno slouží svému účelu dodnes.

V r. 1901 byla nákladem farářovým (P. Josef Knaibl) a farníků opravena fara i hospodářské budovy. R. 1902 byla postavena nová kůlna a nad ní sýpka (dnešní garáž). Téhož roku byla zvýšena sakristie na 1. patro, čímž vznikla místnost pro uschování kostelních rouch.

14. června 1903 byly posvěceny nové varhany. Vyrobila je firma Karel Neusser z Nového Jičína za cenu 2180 zl. rakouské měny.

V r. 1910 byla na farské zahradě (u hlavní cesty) postavena kaple pro Boží Tělo.

1. listopadu 1925 – vldp. Vendelín Obrtelem (veledůstojný pán, dnešní děkan) slavnostně posvětil dva nové zvony. Velký zvon „Sv. Martin“ vážil 440 kg a prostřední zvon „Immaculata“ 320 kg.

15. listopadu 1930 byl do kostela i na faru zaveden elektrický proud.

V r. 1932 byl kostel nově vymalován, sochy i oltáře nově pozlaceny, pořízena kazatelna. Staré zábradlí kolem oltáře bylo nahrazeno dubovým a modřínovým dřevem. Rolník z Pusté Polomi p. Theodor Ryboň zakoupil u firmy Medvídek ze Zábřehu n/O nový křišťálový lustr za 4000 Kč.

V letech 1956 až 1957 byl kostel opraven a vnitřně vymalován. Rovněž byla provedena nová elektrizace, opravily se varhany a renovovaly kostelní obrazy.

V r. 1969 dostal kostel novou fasádu. Místní lidé taktéž postavili nové schodiště na kůr a vyměnili obložení chórového zábradlí.

8. srpna 1971 byl posvěcen nový věžní kříž a vztyčen na věži spolu s měděnou bání, do které byly vloženy historické dokumenty.

Poslední významná oprava fasády proběhla v r. 1998.

Nové zvony

Zvláštní kapitolou historie jsou zvony, které byly několikrát měněny. Roku 1942 byly sundány a odvezeny zvony „Sv. Martin“ a „Immaculata“ pro válečnou potřebu Hitlera. Jen starý „Brigidius“ z roku 1644 nechali. Na kostele a faře válka zanechala značné škody. Kostel měl poškozen střechu a omítku, věž dostala 7 zásahů z děla, protože zde měli Němci pozorovatelnu. Oprava pak stála 670 tisíc Kčs, většinu však přispěli sami farníci a jiní dobrodinci. Při druhé generální opravě roku 1945 až 1946 bylo v báni věže nalezeno kovové pouzdro s pamětním spisem P. Josefa Knaibla spolu s mincemi z let 1804 a taktéž z roku 1908. Vše bylo vloženo do nové mosazné schránky a doplněno pamětní zprávou tehdejšího faráře Vojtěcha Bílka (ve farnosti působil v letech 1937 – 1980, tedy neuvěřitelných 43 let) a tehdejšími penězi.

Až 25 let po válce, 11. října 1970 byly za účasti tisíců věřících posvěceny nové zvony (velký Svatý Martin a menší Immaculata). Oba vážily dohromady 965 kg a stály 106 tisíc Kčs. Zároveň byla pořízena nová kazatelna, dřevěný Betlém zhotovený řezbářem Aloisem Mičulkou a nové nosné trámoví pro zvony. Opravy pokračovaly i nadále a byla provedena kanalizace kostela a fary, vnitřní vysušení kostela, kostel byl ozvučen a jiné drobnější práce. Jak svědčí kronika, farníci však nezapomínali na dary pro kněžský seminář, na příspěvky na opravy jiných kostelů a na charitu.